Vždycky jsi pro mě byl jako můj vlastní syn.

ŠpanìIský film mùže být zachránìn jen tehdy, uzná-li faktor prùmyslu.

Protože máš něco podobného s Frenchy. A nemyslel jsem tím to, že jsi také žena. Já-já-já...

A ze všech nabízených darů je nejvzácnější ten, na nějž jsem pomyslel v tuto životní chvíli. A tak začínáme znovu.

Constantino to nazval činem z dobré vůle.

Berte ji jako sladkou tečku za naší dohodou.

V dávných časech byla rána z milosti považována za akt soucitu. Rychlý konec utrpení kamaráda zraněného v boji.

Já tě vždycky jako společníka bral. V duchu.

Vzduch byl dlouho považován za jedinou a nerozdělitelnou látku, základním stavebním kamenem světa.

No, vždycky jsem si myslel, že ty jsi ten syn, kterého bych si přál mít.

Jeden to může odmítnout jako bláboly šílence.